Možností je několik:
– letecky: pak třeba do Londýna, Birminghamu, Manchesteru, Newcastelu... skoro kam vás napadne.
– po zemi: zastaví vás kalné vody kanálu La Manche. Opět se naskýtá volba: vlak a tunelem nebo raději lodí?

Do Londýna ne!

Doporučil bych trajekt z Calais do Doveru. Je to cesta vlastně nejtradičnější a kromě toho vám nabídne pohled na paprsky slunce ozářené legendární bílé útesy Doverské. Pokud tedy jedete ráno a pokud svítí slunce, což není pravidlem.
Nejraději byste hned do Londýna? Chyba, tam vás dnes nevezmu, tam můžete sami a skoro kdykoli. Zvu vás na výpravu za tím, co Anglie skrývá. Nechci vám ukázat vykřičené „must see“. Protáhnu vás zákoutími a kraji, jež jsou navštěvované méně a snad proto na vás silněji dýchne duch „staré Anglie“. A pak můžete i do toho Londýna.

Hastings

Ale dost slibování, jdeme na to!
Přistáváme v Doveru, pár foteček s křídově bílými útesy a šup na hrad. Je starý, pamatuje Normany, ale také byl důležitou součásti obrany Ostrovů během druhé světové války. Hned při nákupu vstupenky si koupíme taky „permici“ na English Herritage – ještě nám parádně ušetří na mnoha dalších památkách. Dál jedeme na západ. Další cíl: Hastings. Místo kde hrdý Albion naposledy sklonil hlavu před dobyvatelem. Roku 1066 zde normanský vévoda Vilém Dobyvatel porazil šiky krále Harolda a stal se tak králem Anglie. Hastings sám je přijemné městečko kousek od pobřeží, plné hospůdek a příjemných zákoutí. Vedle města stojí Battle Abbey – Vilémův monumentální dík za vítězství. Tedy dnes již jen jeho ruiny – díky Jindřichu VIII!

Staré listiny praví, ze hlavní oltář kostela stál na místě, kde král Harold padl. Od Hastings vede dále na západ příjemná cesta kolem pobřeží – to je zde poněkud zvláštní, díky útesům je níže ve větší vzdálenosti od moře než na pobřeží samotném. Cestou je plno prastarých památek v krajině – jsou vyškrabány do křídového podloží a svítí na dálku. Část z nich jsou ale bohužel padělky z 19. století... další zajímavost, kterou nemůžeme minout, je útes zvaný Beachy Head – prý nejkrásnější v cele Anglii – a jeho 7 sester. Je zde hezká ptačí a přírodní rezervace a výborná točená zmrzlina.

Stonehenge? Kdepak!

A zase na západ. K megalitům. Čekáte Stonehenge? Jedině zdálky , dnes máme na programu méně známa místa! Kolem jsou krásna města. Nejprve Winchester. Bývalé hlavní město a až do 19. století druhé největší v Anglii. Salisbury – nebo také City of New Sarum, jak zní celý název, město s nejvyšší katedrální věží v Anglii, město z krásného kamene uprostřed pláně megalitů. Hned vedle je jeho předchůdce – Old Sarum – dnes zajímavá ruina. Další město je červenozelené. Jméno má Exeter a ve středověku to byl jeden z nejvýznamnějších přístavů Anglie. Starostou tu byl i legendární sir Francis Drake. Odtud se plavily jeho lodě za kořistí či do bitev. On sám měl nejraději jedinou loď – hospůdku jménem Ships Inn. Dodnes stojí a otevírá vždy v pravé poledne, račte na pintu, kterou srkal už onen slavný pirát!

Vřesoviště a konec světa

Kousek za městem začíná jedno z nejmagičtějších míst. Dartmoor Forrest. Vřes. Ponurá atmosféra. Vězení. Pes Baskervilský. To vše, ale hlavně nádherná příroda, málo lidí (pokud tedy nejste na „hlavní třídě“), ovečky, poníci, klapající mosty a hospůdky s krbem, u kterého si dáme pintu řízného Real Ale. Na konci vřesoviště se stavíme ve městě ze šedého kamene – Tavistocku a Dartu naposledy zamáváme. Už na nás čeká konec světa. Ale předtím jukneme na nejjižnější mys Anglie  – Lizzard Point. Krásně barevný, kolem jsou příjemné zátoky jako třeba Kynance Cove, nebo Mullion Cove. A taky se stavíme u kováře. Vaří nejlepší cider co znám. Silný, omamně vonící a báječně chutnající. Ale už mažeme na konec. Svět končí na západě. Land´s End. Místo hezké i škaredé. Plno komerce, ale což, je to nejzápadnější mys. Dále jedeme po severním pobřeží. Je mnohem opuštěnější. Společnost nám dělá nádherný výhled na moře, rozeklané pobřeží a zbytky cínových dolů. Dnes jsou z nich už jen komíny a kousky zdí. Podél vody dorazíme až k Artušovi. Tedy na místo, kde se údajně narodil. Hrad Tintagel. Dnes již jen ruina na pobřeží, ale stále stejně působivá, jen ta Merlinova jeskyně pod hradem se již propadla. V městečku mají nejstarší fungující poštu v Anglii a taky famózní pekárnu Pengena. Mají výborné pasties – místní specialita, ochutnejte!

Zapomenuté království

A přesouváme se! Je tu sice ještě mnoho zajímavého, ale nás čeká zapomenuté království.
Říká se mu Cotswolds a dnes je tato oblast takovou konzervou v čase. Na vrcholu slávy a prosperity byla v Alžbětinské době, od té doby se jaksi zastavila. Obchod s vlnou už není co býval. Domy jsou zde ze žlutého kamene a život plyne tak nějak zvolna a medituje při tom. Městečka jsou všechna trhová a mají krásné názvy – Stow-on-the-Wold, Burton-on-the-Water (to jsou takové malé Benátky), Chiping Campden... Rozhodně projedeme dvoje jatka – Upper a Lower Slaughter – dvě zapomenuté vesničky. Ještě nakoukneme do míst, kde byl doma slavný sir Winston – Unescem chráněný Blenheim Palace. Kdeže tahle místa leží? Mezi Oxfordem, Stradfordem a Cheltenhamem. Tam ale nepojedeme, protože... správně, jsou moc profláknuté.

Krásná samota

Jukneme na sever. Četli jste knížky o zvěrolékaři jménem James Herriot? Tak tam. Do dvou kouzelných národních parků. Yorkshire Dales s jeho zídkami, kulatými kopci a táhlými dolinami. Kolem jen ovce, krávy a krajina. Nevynecháme ani Thirsk – Herriotovo město Darrowby. Je tu hospůdka tohoto jména, kde si určitě neodpustíme pivo, nebo cider. Přes nejkrásnější vyhlídku roku 2006 – útes White Horse – se přehoupneme do parku jménem North York Moors. Zase vřes. Krásná samota. Ostrý vítr od moře. A ty výhledy do dálek. Úplně tu vidím útočící Skoty při výpravě na jih! Cestou se stavíme v dalším opuštěném opatství – cisterciácká kráska jménem Rievaulx Abbey.

Díky mírným zimám se dochovala v monumentální podobě a dává nám pocítit, jak jsme malí. A jsme u moře. Hledí na nás další ruina – Whitby Abbey u stejnojmenného města. Před víc jak tisícem let se zde konala synoda (něco jako koncil) mezi katolíky a keltskými křesťany o tom, kdo převáží. Město má ale jiného „svatého“. Pravě odtud vyplul ke svým výpravám snad největší objevitel všech dob kapitán James Cook na své lodi Endeavour. Taky zde má museum.

A konec. Už jen podél pobřeží na jih do Hullu a trajektem do Holandska. Proč tímhle dlouhým nočním spojem? Jede do mezinárodních vod a tak tu ještě levně nakoupíme pár suvenýrů pro přátele… Tak co, stále chcete do Londýna?