Je mnoho míst, kde by se dalo hovořit o krásné bělavé zimě, ale místo které mě v období na konci zimy táhne nejvíce je Údolí smrti. Právě v zimních měsících se z jinak nesnesitelně rozpáleného kotle s pískem, kudy každý jen rychle prolétne s klimatizací zapnutou na maximum, stává místo kam jet a chvíli zůstat.

Hned u příjezdu vás uvítá příjemné teplo a je skoro jedno, zda jedete od bláznivého Las Vegas, nebo z plání na východní straně Sierry Nevady.

V zimě údolí září pestrou paletou barev a vlastně vyzývá k výletům do postranních údolíček či zákoutí.

Nejprve vykonáme téměř povinnou zastávku na nejnižším místě – Bad Water, malá fotečka s cedulí hloubky, ve které se nacházíme, a pak nesmírně příjemná procházka po solném poli v okolí… Poté nás čekají další zákoutí.

Chvilku hrajeme golf s ďáblem na jeho soukromém greenu a už se auto šplhá do kopce. Artist´s Palette  a k ní vedoucí stejnojmenný drive jsou v odpoledním slunci prostě neodolatelné. Většina z nás rychle vyráží na výlet mezi haldami „badlands“ směrem k  barevné nádheře – Zabriskie Point. Další zastávkou je potůček (kdo by ho tu hledal!) s neskutečně přizpůsobivými obyvateli – malé rybky, jimž nevadí extrémní obsah soli. Na jeden den už je toho docela dost, takže vzhůru do kempu – užít si, že v tuhle roční dobu nemusíme z údolí prchat, ale je možno zde pohodlně přespat. Pokud vás tedy neodradí silný večerní vítr, který si se stany jen hraje.

Ale ranní čistá obloha a opět krásně nasvícené „haldy“ jsou více než dostatečnou odměnou. Další cíle jsou směrem na západ, cestou se tedy stavíme v návštěvnickém centru – hlavně kvůli fotkám povozu, který muly tahaly plný boraxu z údolí. První zastávka dokazuje, že i zde člověk zkusil něco těžit (i když jen chvilku) – Harmony Borax Factory. Ale pak už rychle na Stovepipe Wells. Nad osadou začíná Zlatý a zejména Mosaikový kaňon – nádherné vycházky na několik hodin kdy nepouštíme foťák z rukou.

Déle než dva dny nám bohužel tentokrát na Death Valley nezbylo, alespoň je co navštívit příště – Scoty´s Castle a kaňony v okolí! I cesta ven z údolí má ale svá kouzla. Pokud pojedete na Las Vegas určitě odbočte na Dante´s View – snad nejkrásnější pohledy na údolí prakticky nad úrovní Bad Water.

Pojedete-li na pobřeží, naskytne se vám tisíc a jeden pohled jednak z hraničních průsmyků mezi Death a Pannamit Valley a pak z pláně za oběma údolími. Cestou k Sieře Nevadě také neopomeňte hájek se zvláštními sukulenty – Joshua Trees. Posledním krásným pohledem pak je večerní pohled na řetěz hor v čele s Mt. Whitney, nejvyšší vrchol kontinentálních USA nepočítaje Aljašku. Nejnižší a nejvyšší místo jsou nadohled . Nemáte-li těchto pohledů dost, přespěte v jednoduchém kempu Diaz Lake hned proti křižovatce silnice z Death Valley se silnicí LA-Carson City. Ráno je z břehu jezera vidět celý hřeben asi nejlépe.

Další pokračování cesty je už na vás, jen nezapomeňte, že v době, kdy je v údolí hezky, jsou průsmyky přes Sierru uzavřeny sněhem, tedy do Yosemite či Sequoie musíte buď na jih nebo na sever, ale rozhodně obloukem, přímo se nedostanete. Zato pojedete-li na sever, je kolem Lake Tahoe nádherné lyžování…