Cestu je nejlepší začít impresivním přejezdem Korintského průplavu a rovnou pokračovat na blízké perly antické kultury – Korint, divadlo v Epidauru či zříceniny Mykén. Za vyjížďku stojí i obrovská středověká pevnost Akrokorint. Pobřežní dálnice z Athén do Patry pak odlehčuje provoz na příjemných přímořských silničkách, jež spojují krásné pláže s výhledy na pevninské Řecko a s prohřátým mořem.

Ospalý život v horách

To pravé cyklistické potěšení však čeká člověka v hornaté krajině peloponéského vnitrozemí, zejména v jeho severní části kolem nejvyšší hory Oros Chelmos (2338 m n. m.). Díky nadmořské výšce tu také netrpíte vyčerpávajícím horkem, jak je na jihu Řecka obvyklé. Cestu lemují nádherné a ospalé zemědělské vesničky – Fteri, Goummenitsa, Petsaki, Lousi, kde se jakoby zastavil čas.

Větší městečka po cestě – Kalavrita, Klitoria – zase nabízejí příjemné posezení ve stínu místních taveren a občerstvení v podobě některé z tradičních řeckých pochoutek, jako je salát tzatziki, gyros či ledová šlehaná káva frappé. K chuti přijde i místní pryskyřicí kořeněné víno retsina, či anýzový likér ouzo, ty je však lepší vychutnávat v klidu při večerním posezení po dojezdu. Cesta střídavě klesá a stoupá po úzkých serpentinami se vinoucích silničkách téměř bez provozu, mnohdy náročná několikakilometrová stoupání jsou však odměněna krásnými výhledy a adrenalinovými sjezdy do divokých údolí.

Na své si přijdou i milovníci historie a přírodních krás, pro ty první lemují cestu starobylé pravoslavné kláštery, jako je třeba Megaló Spíleó u Kalavrity, či vykopávky antických sídel. Ti druzí mohou navštívit např. známá krasová jeskynní jezera Spíleó Limnón u Kastrie a především se celou jízdu kochat jednou z nejdivočejších přírodních scenérií v Evropě.

Živoucí historie

Plná překvapení je i střední část Peloponésu, žádný cyklista by si rozhodně neměl nechat ujít pohádkovou jízdu po hraně kaňonu Lousios s vyhlášenými kamennými vesnicemi Dimitsanou a Stemnitsou, množstvím byzantských klášterů, které svou krásou mohou směle soupeřit i s kláštery na Meteoře, či se zříceninou křižáckého hradu v Kariteně. Ještě dále, u slavného města Sparta, pak čeká další historický poklad Peloponésu – areál byzantského a tureckého „velkoměsta“ Mystra, ve středověku hlavního města poloostrova s množstvím výborně zachovalých památek.

Skutečnou perlou Peloponésu je však jižní výběžek známý jako poloostrov Mani, dříve odlehlá základna protitureckých zbojníků a pirátů. Na zhruba 30 km délky a průměrně 8–10 km šířky se z azurového moře zvedá strmé horské pásmo dosahující výšky až 1200 m n. m., v jehož nitru se skrývají dodnes velmi špatně dostupné opevněné vesnice, připomínající spíš velké hrady. Jejich okolí pak nabízí množství krásných bikových tras pro milovníky adrenalinových šotolin.

Množství jednoduchých a čistých kempů vám zajistí levné a pohodlné ubytování po celém poloostrově, místní kuchyni si pak nejlépe vychutnáte v nesčetných stinných tavernách v každé větší vesničce. Tradiční řeckou pohostinnost tu pak narušuje pouze velmi dlouhá doba odpolední siesty, o to příjemnější je však večerní posezení u číše vína či ouza se vzpomínkami na množství přírodních a kulturních krás, které vás určitě po cestě potkaly.