Podmanivá tvář dnešního Réunionu je tvořena procesem, který byl odstartován výbuchem sopky (Piton des Neiges) před zhruba 2 miliony lety. „Záhy“ se jí narodil o milion let mladší sourozenec (Piton de la Fournaise) a díky bohaté sopečné aktivitě se oba vulkány společnými silami spojily v jeden celek.

První jmenovaný vyhasnul vpodstatě nedávno, před 13 tisíci lety, a vlivem nezvratných geologických procesů se postupně propadl do svého vyhaslého sopečného krbu, čímž dal vzniknout nádherně tvarovanému pohoří. Je tvořeno třemi krátery (Cirque de Salazie, Cirque de Mafate a Cirque de Cilaos), mezi nimiž zůstal hrdě čnít vrchol sopky a zároveň nejvyšší hora ostrova (3069 m n. m.), již zmiňovaný Piton des Neiges. Tropické klima spolu s vulkanickým úrodným podložím pak dokresilo navrženou přírodní scenérii k naprosté dokonalosti – sopečné svahy se ozdobily unikátní tropickou flórou, která dnes fascinuje přírodovědce, profesionály i amatéry. Nerovnoměrný přísun srážek pak přidělil každému z kráterů (tzv. cirqů) nezpochybnitelnou osobitost.

Například Cirque de Salazie můžeme bez nadsázky nazvat botanickou zahradou, Mafate nás naopak okouzlí svou nedostupností a přímočarou strohostí.

Nazveme-li jednotlivé krátery přiléhavě fascinujícími přírodními amfiteátry, pak je Cirque de Cilaos (se svým stejnojmenným městem) branou ke vstupu na tuto velkolepou podívanou.

Nejčastějšími diváky jsou vyznavači trekingu. Pohořím jsou vedeny velmi dobře značené trekové trasy, které návštěvníkovi zprostředkují intenzivní zážitek, oslovující všechny jeho smysly. Vedou nás monumentálními kaňony, stoupají na hrany kráterů, objevují skrytá sedla a odkrývají nádherné vodopády. Na jednotlivých stezkách je řada vyhlídek, z nichž ta nejkrásnější se nachází právě ve výšce 3069 m n. m., odkud můžeme při východu slunce obdivovat celý ostrov.

Střechu nad hlavou a vydatnou polopenzi zajišťuje důmyslná síť horských chat. Díky jejich omezené kapacitě nehrozí enormní příliv turistů a hory si tak zachovávají svou sympaticky nedotknutelnou atmosféru.

Piton de la Fournaise je dosud činná sopka, dokonce s druhou největší aktivitou na světě. Tím se zdánlivě překvapivě stala velmi přívětivým vulkánem, který svým obdivovatelům dovolí zcela bezpečnou procházku po svém lávovém povrchu. Častým uvolňováním přetlaku je totiž daleko více předvídatelná nežli stovky let dřímající sopky, které náhle velmi silně vybouchnou. Piton de la Fournaise předvádí erupce různé intenzity. Při těch největších, kdy láva doteče až do Indic­kého oceánu, přetne hlavní tepnu ostrova, silnici N2, což způsobuje velké dopravní problémy. Silnice však v těcho místech působí impozantně, jakoby vysekaná do lávového podloží.

Protože Réunion nikdy nebyl součástí kontinentálního masivu, nenalezneme na něm mnoho živočišných druhů. Tím spíše si ale vychutnáme nádherný a specifický zpěv ptáků či pohled na důstojný let dravců v teplých vzdušných proudech nad svahy činné sopky. Nenápadnými průvodci nám též budou malé ještěrky, gekoni a chameleoni. Nesporonou výhodou je jistě fakt, že se zde nevyskytují žádní jedovatí živočichové.

O co více je Réunion Evropě vzdálen geograficky, tím blíže je vzhledem ke svému statusu francouzského zámořského departmentu. Nacházíme se zde stále na území Evropské unie a řada indicií tento fakt potvrzuje – ať už hovoříme o bezpečnosti, úředním jazyku nebo místní měně. Na druhou stranu si ostrov nenechá upřít punc jisté exotičnosti. Tato vyváženost je velmi příjemná.

Místní obyvatelé o sobě však většinou nehovoří jako o francouzích, pyšně se naopak nazývají kreoly. Jedná se o etnickou skupinu danou historickým významem Réunionu, coby důležité námořní obchodní křižovatky, kterou byl až do otevření Suezského průplavu. V té době se na ostrově usidlovali přistěhovalci z celého světa – Afričané, Malgaši, Evropani, Indové, Číňani… Mísení těchto národností dalo vzniknout Kreolům. Stejně tak vynikající kreolská kuchyně se inspirovala kulinářskými recepty z různých kontinentů. Přes hrdost na svůj kreolský původ jsou však obyvatelé Réunionu převážně spokojeni se svým zařazením k la métropole (jak zde bývá Francie nazývána), zejména z hospodářských důvodů.

Kromě největších lákadel Réunionu, vyhaslé a činné sopky, umí ostrov nabídnout i odpočinek po několikadenním treku v horách. Podél přímořského St-Gilles-les-Bains, na západním pobřeží, se vine vyhlášená písečná pláž, která svým návštěvníkům poskytuje nejen příjemnou relaxaci, ale též pestrou nabídku vodních sportů.

Za návštěvu též jistě stojí hlavní město St-Denis se svou původní typickou kreolskou architekturou či farma produkující vanilku, významný produkt tamního exportu.

Réunion. Mnozí o jeho existenci nemají ani tušení a o hodně přicházejí.