Vstupní branou do Gruzie je trojice měst Tbilisi, Kutaisi a přímořské Batumi. Tentokráte nebudeme spěchat do horských vesnic a za kláštery a kostelíky gruzínského venkova a užijeme si jedinečnou atmosféru, kterou tato města dýchají.

Tbilisi – Havana Kavkazu

Milionové Tbilisi je hlavním městem i průmyslovým centrem mezi Malým a Velkým Kavkazem. Leží v širokém údolí obklopeném kopci. Město bylo po staletí významným hospodářským, vědeckým a kulturním střediskem. Má rozvinutý průmysl, vysoké školy, divadla, operu a muzea. Na první pohled působí rušným a neuspořádaným dojmem, ale nenechte se zastrašit. Je to kosmopolitní město ležící na křižovatce mezi Evropou, Ruskem a Asií. Směsice starých křesťanských památek i nejmodernějších staveb, oprýskané barevné domy se zasklenými arkýři, široké zelené bulváry i křivolaké uličky, vynikající koňak, všudypřítomné gruzínské písmo i hudba znějící ulicemi.

Město obklopené horami se rozkládá 25 kilometrů u břehů řeky Kury. Levému břehu dominuje obrovská Katedrála nejsvětější trojice od architekta Archila Mindiashviliho. Těžko byste poznali, že tato třetí největší stavba pravoslavné církve na světě vznikla teprve nedávno. Rozsáhlý vydlážděný prostor před katedrálou nabízí široký výhled na staré město a přilehlý park pak posezení na trávě.

Nejkrásnější je však staré město na pravém břehu. Centrem města je Rustaveli Avenue s desítkami kaváren, klubů a restaurací. Na severním konci třídy stojí památník Šota Rustaveliho, gruzínského básníka, a pod ním spousty stánků, skupinek lidí i umělců a pěvců. Gruzínci jsou velcí hudebníci a určitě bych doporučil zajít si do některého z jazzových klubů večerního Tbilisi. Rustaveli Avenue vede až k neoklasicistnímu Náměstí svobody, na němž stojí výrazná budova gruzínského parlamentu se sloupovým průčelím. Budovu v sovětském stylu postavili němečtí vojenští zajatci na místě chrámu Alexandra Nevesky. Na východ vejdete ulicí Kote Afkhazi do nejhezčí části Tbilisi.

V křivolakých uličkách starého města

Většina starého města se rozkládá na svazích hory Mtatsmindy. Najdete tu středověké budovy a nádvoří, katedrálu Siony nebo baziliku z 6. století a neuvěřitelné množství příjemných kaváren. Podél Kote Afkhazi se nachází také mnoho obchůdků, stánků s občerstvením a suvenýry, je tu i bezpočet vináren nabízejících vyhlášené kachetinské víno. To dozrává ve velmi specifických podmínkách na slunných terasách ohraničených Malým a Velkým Kavkazem. Od roku 2013 je místní 800 let stará metoda zpracování vína součástí světového kulturního dědictví UNESCO.

„Když chodím uličkami v Tbilisi, vždycky si rád dám šťávu z vylisovaných granátových jablíček, gruzínský čaj nebo sklenku vína s tradičními sýry a nechám se jen tak unášet pocity.“

Pár kroků níže vás pak ulice dovede na starý Meidan, náměstíčko na nábřeží řeky Kury. Tady leží úžasná část starého města, v jehož spleti uliček můžete trávit hodiny a hodiny objevováním všelijakých zákoutí, z nichž přímo čiší příjemná atmosféra. Pavlačové domy, zchátralé za ruské nadvlády, jsou teď citlivě opravovány a budete žasnout nad jejich umístěním ve složitém terénu. Najdete tu také množství autentického ubytování, ať už zvolíte apartmány nebo bydlení v rodinách.

Pevnost Narikala a léčivý pramen pod ní

Ohromující pohled na staré město nabízí bývalá perská pevnost Narikala, kam vás vynese moderní lanovka z parku Rike. Dnes se v prostorách pevnosti nachází pravoslavný kostel svatého Mikuláše a na kopci Sololaki najdete kromě pevnosti také sochu matky Gruzie. V jedné ruce drží mísu s vínem pro ty, kteří přicházejí v míru. Pravá ruka pak svírá meč, jímž uvítá případné nepřátele.

Pokud strávíte ve městě více dní, vydejte se také k moderní budově Domu justicie, na bleší trh nebo burzu smaltovaných šperků či do německé a turecké čtvrti s příjemnými kavárničkami. Za návštěvu však stojí také klášter Norashen s arménským kostelíkem Jvaris Mama z 15. století. Jeho interiér zdobí nádherné fresky, přítmí a hořící svíce. Nejlépe atmosféru místa vstřebáte, když chvíli posedíte na nádvoří areálu.

Mezi největší zážitky pak patří relax v sirných lázních. Přírodní pramen sulfanové minerální vody, která pomáhá při nemocech pohybového aparátu a má příznivé účinky na kožní, cévní a nervová onemocnění, vyvěrá v oblasti Starého města pod pevností Narikala. Zkuste lázně Orbeliani, jejichž průčelí je ozdobeno mozaikami typickými pro medresy střední Asie a dobře se vyjímá mezi cihlovými fasádami starých domů a kupolí okolních lázní.

Z Tbilisi do Mcchety a Gori

Kousek od Tbilisi leží bývalé hlavní město Gruzie, Mccheta, které má krásné historické centrum a najdete tu Katedrálu životodárných sloupů. Nad soutokem řek Mtkvari a Aragvi se pak tyčí klášter Jvari, jeden z nejdůležitějších symbolů Gruzie.

Jednodenní výlet z Tbilisi můžete podniknout také do Stalinova rodiště Gori, kde najdete jeho rodný domek a Stalinův vlak. Nedaleko města najdete prehistorické skalní město Uplisciche s historií sahající do doby několik set let před Kristem.

Kutaisi a jeho kláštery v kopcích

Lanovku má i druhé z velkých gruzínských měst, Kutaisi. A je to tedy opravdu pozoruhodný kousek socialistické éry. V Kutaisi se kromě potulování uličkami starého města, kde narazíte i na rozbořenou katedrálu Bagrati, určitě zastavte na místní tržnici, která je jedna z největších v zemi.

Pouhých šest kilometrů od města, za horským hřebínkem, leží v listnatých lesích kláštery Gelati a Mocameta a kousek dále horská čajovníková plantáž. Klášter Gelati, založený ve 12. století, se stal významným náboženským a intelektuálním centrem středověké Gruzie. Byla tu Akademie, která shromažďovala významné učence své doby a v areálu kláštera jsou i tři chrámy – chrám Panny Marie s bohatou freskovou výzdobou a výjimečně cennou mozaikou a dva další chrámy, sv. Mikuláše a sv. Jiřího.

Přímořské letovisko Batumi

Třetí největší gruzínské město je zároveň hlavním městem autonomní republiky Adžárie. Adžarové jsou etnicky i jazykově stejní jako Gruzíni, vyznávají ale většinou islám. Moderní přímořské letovisko Batumi nabízí nejen odpočinek na plážích a koupání v moři, ale i večerní korza po hlavní promenádě lemované palmami s mnoha restauracemi a kavárnami. Je tu příjemné subtropické klima a bude se vám líbit pohled od Černého moře až k zasněženým třítisícovým vrcholkům Malého Kavkazu.

Zkuste uhnout z hlavní promenády do neturistické čtvrti, na jejíchž tržištích nakoupíte adžárské speciality, nebo se vyvezte lanovkou na horu Mtirala, odkud se vám otevře panoramatický výhled na celé letovisko. Určitě se zajeďte podívat do botanické zahrady vzdálené devět kilometrů od města. Kromě kavkazské flóry tu najdete subtropické rostliny a pěkný park na odpočinek a piknik.

Tamada – na gruzínské hostině

Téměř každý dům má vlastní víno a vlastní pálenku, každá domácnost pěstuje ovoce a zeleninu. Čerstvé ovoce mírného i subtropického pásu, vinná réva a vynikající zelenina rostou na neskutečně úrodných svazích Kavzaku, které mají spoustu tepla i vody z hor. Je to úplná pokladnice úrody.

Pokud navštívíte tradičnější místní restauraci nebo jíte u místních v soukromí, narazíte na tradiční gruzínský způsob stolování. Bohaté hostiny, kdy na stole leží mísy s jednotlivými chody a každý se poté obsluhuje sám, zahajuje tamada, většinou hlava rodiny nebo šikovný mluvčí. Pronáší přípitek, vzpomíná na předky, vtipně poukáže na aktuální dění, uvítá hosta. Je to nesmírně silný rituál.

Jídlo bývá velice pestré a chutě výrazné. Narazíte na šašliky ze skopového či hovězího masa nebo taštičky plněné okořeněným mletým masem známé jako chinkali. Klasickou místní pochoutkou je gruzínský chléb puri, který je připravován v mnoha podobách. Známější varianta je například chačapuri, připomínající koláč plněný sýrem nebo masem, nebo adžaruli, koláč ve tvaru lodičky nacpaný sýrem a vejcem.

Mleté maso podávají Gruzínci v mnoha podobách, jako vařené šišky zabalené ve vinném listu, šašlik nebo nacpané do mnoha různých těst. Nejvrcholnější pochoutkou je kuře Satsivi s vynikající ořechovo-česnekovou omáčkou. Jako přílohu můžete zvolit mísu zeleninového salátu a dorazit se sladkou tečkou v podobě ořechů navlečených na niti a obalených v gumové krustě z hroznové šťávy.