První auto, kterým jsme vyrazili na Saharu, byl stařičký Volkswagen přezdívaný „Ponorka“. Měl několik výhod: všechny jeho agregáty byly tak jednoduché, že se daly opravit malou sadou nářadí; byl lehoučký a snadno se vyhrabával z písku; a hlavně - patřil našemu kamarádovi.

Ale měl i velkou nevýhodu: pohon pouze zadních kol, díky čemuž vyhrabávání z dun bylo naší běžnou denní činností.

Projeli jsme s ním celou Libyi od severu k jihu, překonali jsme pásmo „nikoho“ na trojmezí Libye – Alžírsko – Niger a vrátili se domů Alžírskem těsně po občanské válce.

Přes všechny své nedostatky mi toto stařičké a neuvěřitelně odolné auto splnilo můj dávný sen: Dostal jsem se do míst, které francouzský amatérský archeolog Henri Lhote popisuje ve své knize „Objevy v Tasíli“. Koupil jsem ji v antikvariátu a dodnes je na čelním místě mé knihovničky. Koneckonců nebyl jsem jediný, koho tato kniha uchvátila; také Erich von Daniken z ní citoval a když jsem mohl na vlastní oči spatřit jím popisované známé rytiny „mimozemšťanů“, připadal jsem si, jak kdybych objevil Atlantidu.

Dalším autem, které nám pomohlo proniknout na Saharu, byla fenomenální „Růžena“ neboli Ross Visa. S naší Ponorkou ji spojovala geniálně jednoduchá konstrukce, i Růžena se dala snadno opravit uprostřed pouště pomocí bedny nářadí. Narozdíl od Ponorky se ale s váhou 7 tun už nevyhrabávala z písku tak snadno. Naštěstí to byla čtyřkolka s přídavnou převodovkou a všemi možnými uzávěrkami, tak si většinou pomohla sama.

Díky Růženě jsme objevovali další nádherné skalní malby a rytiny. A nepřeháním, když řeknu, že jsem stál doslova v úžasu před obrazy znázorňujícími stáda slonů a nosorožců, krokodýly, rybářskými a loveckými výjevy, a to vše v místech, kde dnes nenajdete ani stéblo trávy. Ale ještě před 20 tisíci lety zde tekly řeky a na místě dnešních vyprahlých skal a písečných dun tu byla skoro rajská zahrada.

Logickým kvalitativním krokem dále je naše nejnovější expediční vozidlo – Tatrabus. Na osvědčeném podvozku dakarské Tatry s dvanáctiválcovým motorem jsme postavili komfortní kabinu. Kombinace jednoduché konstrukce s nejvyšším možným pohodlím dává možnost poodhalit tajemství Sahary dalším našim klientům. Po letošní úspěšné „testovací“ sezóně v kaňonech a pouštích Maroka vyrážíme příští rok nejen sem, ale i o řádný kus dál do Afriky. Projedeme Západní Saharu, Mauritánii, navštívíme bájné Timbuktu v Mali a naším cílem nemůže být samozřejmě nic jiného než senegalský Dakar.

Všichni, kdo se o cesty naším expedičním autem zajímají, můžou naše aktivity sledovat na www.tatrabus.cz.