Záchranná akce na Islandu 2012

Při prvním srpnovém zájezdu na Islandu se nám podařilo během jednoho dne zachránit 2 auta. Bylo to cestou na Askju, když jsme se promotávali lávovými poli před Herðubreið /úžasnou dominantou islandského vnitrozemí/. Již z dálky jsme viděli v jednom z mnoha brodů "zaparkované" auto. Při příjezdu k brodu jsme zjistili, že auto opravdu nejede a tudíž potřebuje pomoc a to pro MĚ byla velká výzva. Klienti zůstali na břehu a vše dokumentovali na jejich fotoaparáty a kamery. Pustili jsme se s řidičem Frantou do přípravy záchranné akce. Připravili si zánovní naviják a kurtu s okem pro uchycení "zaparkovaného" auta. Aplaus nadšených klientů začal již při začátku záchranné akce, když jsem se vyšplhal na nárazník k navijáku a pomalu s Františkem za volantem jsme se blížil k autu. Asi půl metru před autem jsme zastavili a upevnil jsem kurtu za tažné oko pomocí třmenu, který musel zašroubovat a to bylo docela náročné, jelikož zde byl silný proud z ledovcové řeky a voda měla odhadem tak 3stupně, ale povedlo se hned na poprvé!! Hned po úspěšné akci jsem přelezl zpět do kabiny a vzal si suché triko a zanadával si na studenou vodu.

Teplota vzduchu byla asi tak 8 stupňů. Domluvil jsem se s řidičkou, aby vyřadila na neutral a auto jsme tak mohli v klidu vytáhnout. Bohužel Mitsubishi Pajero bylo v automatu a rychlost D /drive/ nešla ven.

Tak jsme zkoušeli různé metody, ale pořád nic. Pak přijeli místní záchranáři a ani oni neuspěli. Tak jsme dostali pokyn táhnout se zablokovanými koly. Pro náš Tatrabus to byla opravdu hračka a Pajero za pár vteřin už stálo zase na břehu. Když islandská posádka vozu otevřela dveře, tak vyteklo pár litrů vody :-)

Naši klienti byli velice spokojeni a tak jsme se rozloučili a pokračovali dál vstříc Askje. Neujeli jsme skoro ani 30 km a vidíme že na nás zase někdo mává. Byli to pro změnu Italové a zapadli se svým SUV Ford v černém hlubokém písku. Opět jsem vysedl a Franta chtěl zaháknout třmen, ale nebylo za co. V tom jsem zjistil, že tažné oko se musí namontovat vedle světla v nárazníku a tak jsem musel jít pomoct vyložit kufr a najít oko. Po chvilce už celá italská partička mizela v dáli. Dopadlo to báječně a už jsme zase s pocitem dobře vykonané práce uháněli vstříc dalším dobrodružstvím.

Honza Kolanda (Tule)