Istrie
Istrie
Protože západní chorvatské pobřeží Istrijského poloostrova je podstatně přírodnější než krátké slovinské pobřeží v Terstském zálivu, míříme k Jadranu do Chorvatska. Typický charakter nižších pásem Dinárského pohoří pokračuje i zde na Istrijském poloostrově až do blízkosti moře. Přímořský turistický ruch zasahuje do vnitrozemí poloostrova jen velmi nevýrazně.
Buzet
Pod masivem Čičarija leží na návrší stará část města Buzet (500 obyvatel) a pod ním se na údolní rovině rozkládá Nové město. Úzkou uličkou skrz starou městskou bránu (16. století) se dá jít podél hradební zdi až nahoru ke kavárně Café Bar Melody a pokochat výhledem do kraje. U hlavního náměstí se nachází barokní kostel Panny Marie, budova staré radnice a domy šlechticů a bohatých měšťanů. V Městském muzeu (do něhož je přístup na požádání) se seznámíme s pestrými dějinami města i s tradičními řemeslnými výrobky pekařů, hrnčířů, kovářů a ševců.
Istarské Toplice
– menší lázně, jediné v Istrii. Od jejich teplých sirných pramenů a bahenních koupelí si slibují úlevu především revmatici. Jsou hezky položené v údolí pod efektními skalními stěnami.
Údolí Mirny
– ploché, ale zejména na dolním toku málo obydlené údolí s velmi mírně tekoucí řekou se zařezává hluboko do nitra Istrijského poloostrova. V lesích podél řeky rostou znamenité lanýže. Na podzim je v časných ranních hodinách sběračům svým vycvičeným čichem pomáhají najít jejich psi. Za kilo lanýžů platí labužníci, především Italové, až 1500 marek.
Motovun
– obklopený vinicemi, vévodí kraji na strmém návrší nad údolím řeky Mirny. Se svými starými městskými branami, paláci, měšťanskými domy a kostely je jedním z mála vnitrozemských míst, nabízených rekreantům na pobřeží jako cíl organizovaného výletu. Na hlavním náměstí je hotel s historickým zdivem, kavárny a obchůdky se suvenýry. Po městských hradbách s výhledem na okolní vinice lze romantické městečko téměř celé obejít. Románská zvonice vedle kostela sv. Štěpána sloužila v dřívějších dobách zároveň obraně města. Ručičky na zašlém ciferníku jejích hodin se kdysi dávno zastavily v poloze 3 hodiny a 49 minut. Uličky starého města se vyznačují se kočičí dlažbou nevhodnou pro jízdu na kole.
Oprtalj
– vysoko položené městečko nad údolím Mirny naproti Motovunu. Je značně zchátralé, s hradbami a středověkými kostely a vzbuzuje dojem, že se zde zastavil čas.
Grožnjan
– malebná vesnice umělců má dnes asi 80 stálých obyvatel a zhruba 20 galerií a ateliérů. Po druhé světové válce hrozilo obci až do šedesátých let nebezpečí rozkladu a úplného zániku. Umělci, kterým byly domy přenechány za symbolickou cenu, domy zrestaurovali a vnesli sem nový život. Mezinárodní sdružení mladých hudebníků, zvané „Jeunesse Musicale“ (Hudební mládež), zde každoročně pořádá letní kurzy, zakončené koncerty v barokním farním kostele. Je to také řada galerií. Poloha na hraně údolí Mirny poskytuje opět daleké výhledy, i když ne kruhový jako v Motovunu. Ale zato se dohlédne až k moři, což se ocení hlavně po ránu a dopoledne, když je to po slunci. Uličky jsou dlážděny kočičí dlažbou nevhodnou pro jízdu na kole.
Buje
– středověké městečko (3 500 obyvatel), ležící na návrší v místě, obydleném již v prehistorii. Farní kostel sv. Servola na hlavním náměstí byl v 16. století postaven na zbytcích římského chrámu. Typická je selská architektura okolních starých domů: obytné místnosti v horních patrech, stáje v přízemí a dole sklepní prostory, v nichž se skladuje víno z okolních vinic. Vinska cesta Bujštine vede k vinařům v okolních obcích Bronigla, Nova Vas, Grožnjan a Momjan.
Novigrad
– stejně jako všechna stará městečka na západním pobřeží Istrie je i zelení prorostlý Novigrad (2 500 obyvatel) vybudován na výběžku pevniny. V těchto místech založili osadu již staří Římané a dali jí jméno Aemona. Legenda vypráví, že se ponořila do moře, a tak jsou dnes mnozí místní obyvatelé přesvědčeni, že je Aemonu možno za bezvětří spatřit na mořském dně. První písemné zmínky o ní, tentokrát už pod jménem Neapolis (Nové město), pocházejí z 5. a 6. století.
Po příchodu Slovanů se název poslovanštil na Novigrad. O významu města svědčí i to, že bylo až do roku 1831 sídlem biskupství. Dodnes si uchoval středověkou strukturu, avšak mnohem víc než gotickými měšťanskými domy nebo románskými věžemi láká svou atmosférou v úzkých uličkách a na otevřených náměstích, znásobujících jeho přitažlivost. V létě je Novigrad cílem závodu plachetnic Transadriatica, startujících v italských Benátkách.
Staré město
– historické jádro města je obklopeno převážně zachovalou středověkou hradbou s cimbuřím. Nejvýznamnější stavební památkou je románská bazilika sv. Pelagia s raně románskou kryptou na hlavním náměstí Veliki trg. Od června do září probíhá kulturní léto, které vrcholí Rybářskými večery. V srpnu se koná džezový festival.