Hlavní město provincie se rozkládá po obou březích řeky Arno, 12 km od moře. Má 104 tisíc obyvatel. Někdejší vládkyně nad Středozemním mořem se pyšní nádhernou architekturou a vzpomíná na dávné časy, kdy vévodila široko daleko nejen politicky, ale hlavně umělecky. Z pisanského umění se učila, rostla a těžila i samotná Florencie.

Historie

V antickém období ústilo Arno do laguny podobné jezeru,které bylo široce propojeno s mořem. To umožnovalo parkovat námořní lodi přímo ve městě. Tuto lagunu už ve středověku zanesl písek, což odseklo město od moře, Pisa tak přišla o své námořní obchody, tedy příjmy a postupně začala chudnout. To se odrazilo v mnoha aspektech, jak podrobně pojednává kapitola historie Toskánska.

V 11.–13. století však byla jednou z nejvýznamnějších námořních republik v Itálii. Ovládala celé toskánské pobřeží a měla politický a obchodní vliv na širokém území od Korsiky přes Sardinii a Sicílii až k Baleárám.

Jak již bylo zmíněno, od konce 13. století se Pise přestalo dařit. Porážka Janovem, zanášení Arna, útoky Florencie. Ta se začátkem 15. století ujímá kormidla dějin.

Campo dei Miracoli, Náměstí zázraků

V době rozmachu obchodního vzkvétala i kultura. Dekorativní pisánské románské umění ovlivnilo architekturu v celém středomořském prostoru. Campo dei Miracoli, harmonické, obložené carrarským mramorem je tou správnou ukázkou pisánské nádhery.

Náměstí bylo do dnešní podoby upraveno v 19. století především tím, že se odstranily druhotné stavby, které zmíněnou harmonii narušovaly. Zůstaly čtyři objekty, které sice nejsou všechny ze stejné umělecké epochy, přesto působí stejnorodě. Sjednocují je dekorativní elementy, slepé arkády, sloupové galerie, použitý materiál.

Dóm – nejvýznamnější památka románsko-pisánského stylu (1064–1118), jeho stavba vlastně představovala zrod ryze italské románské architektury. Obecně se uznává, že pisánské stavby předjímaly vše, co v itálii v tomto období vzniklo.

Je to pětilodní stavba s trojlodním transeptem, dlouhá 95 m. Za pozornost stojí fasáda se čtyřmi řadami sloupů nad sebou, apsida, jižní portál s bronzovými dveřmi od Bonanna Pisana (1180), kazatelna od Giovanniho Pisana(1302–1311) a náhrobek císaře Jindřicha VII. od Tina di Camaino (1315).

Šikmá věž – Torre pendente (1178–1350), Sedmipodlažní zvonice je na severní straně vysoká 55,22 m a na jižní straně 54,52 m. Sklon je zapříčiněn nepravidelným sesedáním půdy. Dnes je horní část odkloněna od vertikály o více než 4 metry. Odklonu svého času využíval Galileo ke svým pokusům. Vrhal předměty dolů. Dnes je to zakázáno.

Po obvodu obíhají arkádové ochozy, které tak esteticky navazují na výzdobu domu.

Baptistérium (1152–2. polovina 14. století). Architektonický skvost. Po obvodu kruhového půdorysu obíhá lod s galerií. Nad středním prostorem se klene kuželová kupole. V nádherném prostoru baptisteria najdeme známou kazatelnu od Nicola Pisana (1260), která soutěží svou krásou s kazatelnou domu (taktéž z dílny Pisanů)

Svaté pole (Campo santo) – poslední stavba souboru zvaného delle quattro fabbriche. Je to hřbitovní stavba, podobná křížové chodbě z roku 1277 od Giovanniho di Simone. Vzniká v jiném uměleckém období, koncem 13. století, tedy ve stylu gotickém. Má tvar pravoúhlého nádvoří.

Nyní obsahuje „sbírku umění“, vždyt zde můžeme najít 600 náhrobků, řecké stély, antické sarkofágy, skulptury a fresky, hotová učebnice sochařství.

Vstoupíme-li, můžeme spatřit i nástěnné malby největších mistrů 14. – 15. století, bohužel, časem již poškozené.

Piazza dei Cavalieri

Překrásné renesanční náměstí, které nechal vybudovat Cosimo I z rodiny Medicejských Samozřejmě se nezapomněl zvěčnit v jezdecké soše, která od 16. století poutá pozornost návštěvníků. To už je jiná doba, doba vlivu a moci Florencie. Náměstí navrhl G. Vasari. Ano, ten životopisec umělců, z jehož díla dodnes čerpáme.

Náměstí je sídlem jedné z fakult slavné pisánské univerzity.

Santa Maria della Spina

Malý půvabný kostelík hned za mostem Ponte Sollerino. Je ozdoben hrotitými gotickými vížkami, baldachýny chrání sochy apoštolů a světců a dokonce sám kostel byl vybudován jako schránka pro trn z Kristovy koruny.