Polozapomenutá oblast v těžko přístupném terénu bez přírodních zdrojů a přístupu k moři neumožnila ve 20. století masivní růst, a tak si města jako Gubbio, Assisi, Spoletto, Perugia, Orvietto, Citta di Castello, Todi, která se šplhají do svahů Apenin, zachovala svůj původní historický ráz.

Hlavním městem je Perugia, jejíž rozsáhlé historické centrum se působivě rozpíná v prudkých svazích Apeninského podhůří.

Díky malebné krajině a nespoutané venkovské přírodě si tento kraj vysloužil přezdívku „ZELENÉ SRDCE ITÁLIE.“

Dubové lesy čisté potoky a úrodná půda poskytují mnoho lahůdek, zejména pstruhy, lanýže, olivový olej, jenž se vyrovná toskánskému, výtečnou čočku (castellucio), uzeniny a silně aromatické horské sýry. Na vinicích v okolí Torgiana a Montefalca se rodí znamenitá vína.

Geografie Umbrie 

Tato zelená provincie je co do rozlohy a počtu obyvatel srovnatelná s Jihočeským krajem (asi 908.000 obyvatel, 8 400km čtverečních). Leží v srdci Itálie mezi Florencií a Římem, k Jaderskému moři na východě je to stejně beznadějně daleko jako směrem na západ k moři Tyrhénskému. Ze severovýchodu ji lemují štíty Apenin. Pramení tu Tibera, která to razí jih k Římu.

Přes polovinu rozlohy tvoří hornatá krajina, zbytek kopce a sotva 10 procent nížiny. Umbrijským Apeninám dominují Monti Sibillini s nejvyšším vrcholem 2500 metrů.

Krajinu zpestřuje mnoho jezer, at už přírodních nebo umělých. Největší z nich je jezero Trasimenské, obklopené slunečnicovými poli a obtížené krvavou historií (druhá punská válka, Hannibal proti Římanům)

To vše je rozděleno mezi dva správní celky, provincii Perugia a Terni.

Historie Umbrie 

Region osídlili v 8.stol. př.n.l. Umbrové, mírumilovný zemědělský kmen. Položili základy budoucích měst. Postupně byli vytlačeni Etrusky, kteří v Umbrii zanechali mnoho stop, svědčících o jejich kulturní a technické vyspělosti. Byly to stavby Etrusků, ve kterých se poprvé objevuje pro evropskou architekturu klíčový prvek – oblouk – respektive klenba.

Po bitvě u Sentina roku 295 př. Kr. po dlouhé válce s Etrusky ovládli oblast Římané.

Detail k Trasimenu.

Roku 217 př. Kr. porazil Hannibal)u městečka Tuoro sul Trasimeno římské vojsko vedené konzulem Flaminiem. Stalo se to nejspíš u místa, které dnes nese jméno Sanguineto (místo krve) nebo Ossaia (místo kostí). Římané, které Hannibal vylákal do dokonale připravené léčky, utrpěli naprostý debakl a na jejich straně padlo šestnáct tisíc vojáků včetně velitele. Cesta na Řím byla volná.

Po pádu Římské říše se kraj zmítá v nekonečných válkách, území ovládají Langobardi a Byzantinci. Langobardi zde založili vévodství s centrem ve Spoletu.

Takřka celý středověk je poznamenán šarvátkami mezi šlechtickými rody a také mezi šlechtou a měšťany požadujícími prvky demokracie jako ve Florencii. Ještě k tomu spor o investituru přináší dlouhou válku mezi guelfy – městy loajálními papeži a ghibeliny – městy na straně císaře.

Do 13. stol. se již na značné části území rozkládalo několik nezávislých městských států, z nichž většinu nakonec pohltil papežský stát. Jeho součástí zůstaly až do sjednocení Itálie v roce 1860.

Zajímavá místa