Město nad palermskou nížinou Conca d´Oro, sídlo arcibiskupa. Bylo založeno roku 1174 Vilémem II. a vybudováno saracénskými staviteli a umělci. Nádherná katedrála z 12. století je nejkrásnější ukázkou normanského stavitelství na Sicílii. V průčelí jsou dvě mohutné čtyřhranné věže a portikus s arkádami, které byly doplněny v 18. století. Bronzové chrámové dveře jsou dílem Bonana Pisana z roku 1186. Zadní partie dómu se třemi apsidami je bohatě zdobená ornamenty z černé lávy a bílého vápence. Interiér má trojlodní dispozici s 18 antickými sloupy a zlaté byzantské mozaiky s výjevy ze Starého a Nového zákona.

V sousedství je bývalý benediktinský klášter Santa Maria Nuova z roku 1176 s jedinečnou křížovou chodbou. Pravidelné arkády jsou podepřeny 216 křehkými sloupy s bohatými hlavicemi, jednotlivé páry sloupů se od sebe v detailech liší. Na jižní straně je zajímavá kašna se stylizovaným kmenem palmy, připomínající orientální rajské zahrady.