Restaurace můžeme rozdělit podle kategorií na restavracije, tj. klasické restaurace. Následuje gostilna nebo gostišče, tj. hostinec. Samoposreža restavracija je samoobslužná jídelna, okrepčevalnica nebo bife je občerstvení, krčma je hospoda. Navštívit lze také cukrárnu (slaščičarna) nebo kavárnu (kavarna). Denní menu lze pořídit od 10 EUR výše.

Kuchyně je ovlivněna zvyklostmi v okolních státech (Prekmurje – maďarská, Primor-ska – italská, Gorenjska – rakouská a italská apod.). Z Rakouska je to párek (klobasa), závin (zavitek), tvarohový sýr (skuta) a vídeňský řízek (dunajski zrezek). Italové tu zanechali ravioli (žlikrofi), bramborové knedlíčky (njoki) a rizoto (rižota) na všechny možné způsoby. Maďaři přispěli gulášem (golaž), paprikášem a palačinkami. Slovinské pečivo je výborné, zvláště pak housky všeho druhu, nejoblíbenější je tzv. pruhovaný chléb (pisan kruh) ze tří druhů těsta (pohankového, pšeničného a kukuřičného).

Polévky jsou oblíbené slepičí nebo hovězí s nudlemi (kokošja nebo goveja juha s rezanci). Hlavní jídlo je obvykle masité: vepřové (svinjina), telecí (teletina), hovězí (govedina). V některých krajích je oblíbená zvěřina, většinou srnčí (srna). Vynikající je pršut, uzená šunka sušená na slunci a krájená na tenké lupínky (pod víno).

Na rozdíl od české kuchyně se málokdy podává kuře (piščanec), spíše se na jídelníčku objeví krocan (puran) a husa (gus). V Přímoří se hojně a dobře upravují dary moře, dále od pobřeží je z ryb nejoblíbenější pstruh (postrv).

Problém se stravováním určitě mají vegetariáni, i když v poslední době se objevují v restauracích i bezmasá jídla. Mezi ně patří houbové rizoto (gobova rižota) většinou s liškami a smažený sýr (ocvrti sir). Takže vegetariánům zbývá krmit se saláty, které ovšem dostaneme v každé venkovské hospodě.

Z dezertů se Slovinci proslavili poticou, což je ořechová bábovka, a gibanicou, což je jakási paštika plněná mákem, ořechy, jablky, sýrem a šlehačkou. Sehnat jídlo není problém. Kromě restaurací existuje spousta rozličných občerstvení.

Nápoje

Víno

Ve Slovinsku se pěstuje dostatek vinné révy nejlepší kvality. Pěstuje se ve 14 velkých oblastech na ploše 22 000 ha. Doporučujeme: Renski Riezling, Beli Pinot a Šipon (Štajerska, Prekmurje), Cviček (Dolenjska, Bela Krajina), Teran a Malvazija (Primorska), Merlot (Vipava), Traminac (Maribor). Nejlepší sekt se vyrábí ve městě Gornja Radgona pod názvem Zlata Radgonska Penina.

Pivo

Pivo je ve Slovinsku oblíbené, chmel (Štajerska) s citrónovou příchutí se vyváží do zahraničí. Ve Slovinsku jsou tři pivovary: Union v Ljubljaně, Laško v Lašku a Gam-brinus v Mariboru. Nejlepším pivem je Zlatorog, který zabírá 50 % trhu. Vyrábí se i nealkoholické pivo Uni, lehké pivo Lahko, černé pivo Crni Paron a řezané pivo Radler. V restauracích dostaneme velké pivo v půllitru nebo malé pivo ve třetinkách.

Ostatní nápoje

Typickým nápojem je žganje, pálenka z jablek, švestek nebo třešní, příp. medeno žganje, pálenka ochucená medem. Proslavená je hruškovice (viljemovka) z kláštera Pleterje (Dolenjska). Mniši vyrábějí pálenku starým způsobem. Láhve uvazují na stromy pod malé plody, které postupně dorostou uvnitř. Pak se plod uřízne a dolije v lahvi pálenkou. Mnoho Slovinců si rádo přes den dá panáka (špičku), ale u viljemovky se doporučuje velká střídmost, chuťově je výborná, ale velmi zrádná. Její kvalita je dostatečně vyjádřena cenou (kolem 20 EUR za láhev).

Z nealkoholických nápojů jsou téměř všude k dostání osvědčené západní značky, z místních minerálek jsou oblíbené druhy z Radenců nebo Rogašské Slatiny. Džusy jsou většinou slazené a vyráběné ze sirupů, tedy ne 100% ovocné šťávy.

Milovníci čaje si pochutnají jen v případě, že mají v oblibě čaje ovocné, které na trhu výrazně převládají. Černému čaji se říká ruský čaj, ale je obtížně k sehnání i v obchodech.

Z káv dostanete všude italské espresso, oblíbená je i silná turecká káva, která se ovšem podává velmi slazená.