Baskicko a Biskajský záliv
Baskicko a Biskajský záliv
Baskicko se rozkládá na území dnešní Francie (asi 20% celkové rozlohy) a Španělska. Najdeme ho na úpatí Pyrenejí při Biskajském zálivu. Zvlněná kopcovitá krajina dostává od Atlantiku dostatek srážek a působí po celý rok svěže a zeleně. Pobřeží je skalnaté, ale najdeme tu i řadu pláží vhodných ke koupání.
Hluboké kořeny Basků
Testy DNA prokázaly, že Baskové žijí na tomto území už více než 30 000 let a jsou tak jediným Evropským národem, který obývá tak dlouho stále tutéž oblast. Není tedy divu, že Baskové jsou na svou dlouhou historii patřičně hrdí.
Mimořádně silné národní cítění
Ani za dob Římské nadvlády se nepodařilo Baskicko zcela dobýt. V 10. století přijali místní obyvatelé křesťanství, které se stalo pevnou součástí jejich národní identity.
Místní kraje požívaly značné autonomie až do Velké francouzské revoluce, kdy byly z obavy před přílišným separatismem začleněny do departmentu Pyrenées-Atlantiques. To ovšem vedlo k ještě výraznějšímu nárůstu národního cítění, které se však ve francouzské části Baskicka projevuje mírumilovně (na rozdíl od španělské části a její nechvalně proslulé teroristické skupiny ETA).
Dnes jsou hlavními znaky baskického nacionalismu propagace baskičtiny (např. dvojjazyčné názvy měst, ulic apod.), nošení tradičního oděvu (např. baret – béret basque) či značná obliba národního sportu peloty. Ta se hraje s koženým míčem, který se vrhá proti svislé stěně rukou či za pomoci pálky podobné košíku. Míč se často pohybuje velmi vysokou rychlostí (až 200 km/h) a při hře běžně dochází k relativně vážným zraněním.
Nejen geograficky rozpolcené Baskicko
Území Baskicka není jednotné kulturně ani národnostně. V některých jeho oblastech, například na jihu Navarry, dokonce převládají obyvatelé, kteří se nepovažují za Basky.
Geograficky můžeme Baskicko rozdělit na severní a jižní část.
Severní Baskicko
Basky také nazývané Iparralde (doslova "severní část"), je část Baskicka, která svou celou plochou leží ve Francii. Severní Baskicko je od dob Velké francouzské revoluce začleněno do departmentu Pyrenées-Atlantiques. Díky tomu tuto část Baskicka známe také pod názvem Francouzské Baskicko. Jedná se o oblast o rozloze necelých 3000 km2 kolem lázeňského města Biarritz.
Jižní Baskicko
Místními také označováno jako Hegoalde ("jižní část") je část Baskicka, která se nachází na území Španělska a je běžně známá jako Španělské Baskicko. Jedná se o značně větší část Baskicka s větším počtem obyvatel. Zahrnuje dva hlavní regiony: Baskické autonomní společenství s hlavním městem Vitoria-Gasteiz a Autonomní společenství Navarra s Pamplonou jako hlavním městem.
Španělská konstituce z roku 1978 umožňuje, aby se území Navarry připojilo k Baskickému autonomnímu společenství. Pro tento krok by stačilo získat souhlas místních institucí a lidového referenda. Tohoto zákona Navarra dodnes nevyužila, a to i přes intenzivní a dlouhodobé naléhání levicových stran a baskických nacionalistů. Naopak, Navarrská lidová unie opakovaně žádá o odstranění této možnosti z konstituce.
Gastronomie Baskicka
Baskická kuchyně se v mnohém podobá té pyrenejské. Typickým pokrmem je garube, hustá polévka z brambor, zelí a tuřínu s kouskem vepřového, husího nebo kachního masa či ovčí sýry tommes.
Existuje zde však i řada baskických specialit. Proslulá je například omeleta pipérad z rajčat, chilli a bayonnské šunky nebo poulet basquaise, kousek kuřete osmaženého na sádle a podušeného v rajčatové omáčce, s čili, cibulí a trochou bílého vína. Mezi mořské speciality pak bezesporu patří mladí úhoři známí jako piballes či olihně txipirones dušené s cibulí, rajčaty, paprikami a česnekem.
Oblast Pyrenejí je jednou z mála ve Francii, kde se nepěstuje víno. V Baskicku najdeme celkem přijatelné Irouléguy, ať už bílé, růžové nebo červené. Oblíbeným tvrdým alkoholem je pak likér Izzara žluté či zelené barvy.
