Paříž
Paříž
Paříž se vám zadře pod kůži. Kupodivu to však nejsou světoznámé památky, co vám nakonec nejvíc učaruje. Bude to spíš celková atmosféra, která z města dýchá a která vás hned vtáhne a už nepustí. Ona kombinace historického a moderního, elegantního a ošumělého, města a přírody, monumentální velkoleposti a domácké útulnosti. A hlavně pak poklidný a pravidelný tep metropole, v níž nikdo nikam až zas tak moc nespěchá a především si hledí příjemně užívat života.
Paříž se rozkládá v Pařížské pánvi po obou stranách řeky Seiny. Ta rozděluje město na dvě nestejné části: větší severní, zvanou Pravý břeh, a menší jižní, zvanou Levý břeh. Území samotného města je relativně malé – cca 105 km2 (asi 20 % rozlohy Prahy) – a žije zde zhruba 2,2 mil. obyvatel (Praha má 1,3 mil.), nicméně při započtení přilehlých předměstí má rozlohu 2 723 km2 a 10,2 mil. obyvatel. Město je rovinaté a leží v průměrné nadmořské výšce 65 m. Nejvyšším přirozeným bodem je vrcholek kopce Montmartre (130 m. n. m.).
Cyklistika v Paříži
Už dávno minuly doby, kdy se cyklisté objevovali na ulicích Paříže jen při závěrečné etapě Tour de France (závod tradičně končí na třídě Champs Elysées). Když se v roce 2001 stal pařížským starostou Bertrand Delanoë, učinil ze snížení autodopravy a podpory cyklistiky svou prioritu. Začal systematicky budovat cyklostezky (v r. 2000 jich bylo 8 km, v r. 2014 už 700 km), nastartoval program Paříž dýchá (Paris respire), v jehož rámci se každou neděli a o svátcích uzavře pro automobilovou dopravu několik velkých bulvárů, a především podpořil systém veřejných půjčoven kol Vélibˈ. Ten funguje od r. 2007, kdy mohli Pařížané začít využívat pro dopravu po městě skoro 12 tisíc kol umístěných ve stojanech na 700 místech Paříže. V roce 2013 už bylo kol skoro dvakrát tolik a stojanů o tisícovku víc. Denně v Paříži usedne na kolo jen v rámci Vélibu zhruba 140 000 cyklistů a všem, včetně řidičů, už to přijde úplně normální.
