St-Thégonnec (sen tégonek), snad jedno z nejmonumentálnějších enclos pochází ze 17. století. Střídá se tu vrcholné renesanční umění s počátky baroka. Sv. Thégonnec byl jedním z mnoha mnichů, kteří se v 6. století uchýlili do Bretaně před nájezdy Angličanů a Skotů. Do enclos vcházíme triumfální branou, všimneme si kalvárie (zřejmě poslední postavená v Bretani, 1610), na níž je umístěna socha sv. Thégonneca s vlkem, kterého zapřáhl do vozíku poté, co mu vlci sežrali osla. Nechybí samozřejmě márnice. Uvnitř kostela zdobeného čtverhrannými věžemi si všimneme kazatelny (mistrovská sochařská práce) a růžencového oltáře.