Trojúhelníkové území mezi Atlantikem, Francouzským středohořím a Pyrenejemi je osídlené od pravěku. První lidé druhu homo sapiens sem dorazili asi 40 000 let před naším letopočtem. Šlo o tzv. kromaňonce (podle místa Cro-Magnon v departmentu Dordogne). Stopy po jejich osídlení najdeme v podobě nástěnných maleb v jeskyních nedaleko Périgordu u řeky Dordogne (Lascaux, Pech-Merle, Rouffinac) a v Pyrenejích. Lidé dnešního typu se zde objevili cca před 10 000 lety. Později se jejich potomci smísili s Kelty ze severu, Ibery ze Španělska a s Římany na přelomu letopočtu. V Bordeaux v 6. století usadil svatý Bertrand, který zde šířil křesťanství a mj. položil základ pro svatojakubskou poutní cestu do Santiaga de Compostely. V 8. století vzniká na popud Karla Velikého Akvitánské království, které se o sto let později rozdělí na dvě vévodství: Gaskoňsko na jihu a Akvitánii na severu.

Ve středověku zde vznikají zvláštní opevněná městečka - tvrze, tzv. bastides. Na jejich založení se zpravidla podílel vlastník půdy (klášter) a král či místní šlechtic. Obě strany se pak dělily rovným dílem o náklady i o zisky, protože bastides sloužily jako obranné zázemí pro procházející poutníky a obchodníky. Plány na stavbu těchto tvrzí bývaly velmi jednoduché - čtvercový nebo obdélníkový půdorys, ulice křížící se v pravém úhlu, v centru náměstí s hrázděnými domy, arkádami a poblíž se nacházelo ekonomické a kulturní centrum - tržiště (les Halles) a kostel. Mnoho bastides dodnes najdeme především jižně od Bergeraku.

V roce 1152 se Eleanora Akvitánská vdává za Jindřicha Plantageneta, budoucího anglického krále Jindřicha II, a Akvitánie se dostává pod nadvládu ostrovního království. Za Stoleté války jsou Angličané z oblasti postupně vytlačováni a definitivně je Akvitánie přičleněna k Francii r. 1453. Přímořské oblasti Akvitánie značně bohatly na obchodu se zámořskými koloniemi včetně obchodu s otroky. Za náboženských válek v 16. a 17. století tu dochází k řadě perzekucí protestantů a jejich exodu do Nového světa. Z La Rochelle vypluli například v 17. století zakladatelé Montrealu. Ztráta Kanady a práva na obchod se Severní Amerikou ve prospěch Anglie vedla k ekonomickému úpadku, který se zastavil až s příchodem železnice v 19. století. Za 2. světové války byla oblast jihozápadní Francie místem silného působení domácího odboje.