Původní latinské jméno města Lutetia (ve francouzštině Lutèce) později ustoupilo názvu Paříž odvozenému od galského kmene Parisiů, kteří do kraje přišli kolem r. 300 př. n. l. (první známky osídlení jsou však už z doby 4 500 let př. n. l.). V roce 52 př. n. l. oblast dobyli Římané. V té době byl osídlen pouze dnešní ostrov Île de la Cité, kde dnes stojí katedrála Notre-Dame. Římská výstavba se rychle rozrostla i na levý břeh Seiny. Po pádu římské nadvlády v roce 508 učinil Chlodvík I. z Paříže hlavní město Franské říše. V 9. a 10. století ohrožovaly Paříž nájezdy Vikingů.

V 11. století se město rozšířilo také na pravý břeh. Během 12. a 13. století za vlády Filipa II. Augusta Paříž dále rostla hlavně díky vysoušení rozsáhlých močálů. Byla vybudována pevnost Louvre a zahájena stavba prvních katedrál. Několik škol na levém břehu se sjednotilo pod názvem Sorbonna. Úpadek nastal ve 14. st. následkem morových ran a především Stoleté války s Anglií. Za vlády krále Ludvíka XIV., Krále Slunce (1643–1715), byla panovnická rezidence přesunuta do blízkých Versailles. V této době, označované jako Le Grand Siècle (Velké století), bylo ve městě vybudováno množství velkolepých paláců a strženy středověké hradby.

Francouzská revoluce začala dobytím Bastily 14. 7. 1789. V roce 1799 využil Napoleon Bonaparte nestability vlády a chopil se moci. V r. 1804 se pak v katedrále Notre-Dame sám korunoval francouzským císařem. Chtěl z Paříže vytvořit nejkrásnější město na světě a za jeho vlády zde vyrostla řada impozantních pomníků. Po druhé revoluci v roce 1848 se chopil moci Napoleonův synovec Napoleon III. Během jeho vlády se Paříž zcela proměnila především díky baronu Haussmannovi, který realizoval velkolepou přeměnu středověkého města na moderní metropoli se vzdušnými bulváry. Konec 19. století představuje období velkého rozmachu nazývané také La Belle Époque (Krásné období) s typickým secesním slohem.

V 60. letech 20. století se Paříž opět stala centrem rozvoje a moderní architektury symbolizované především výstavbou obchodní čtvrti La Défense na západním okraji města či mrakodrapu Tour Montparnasse. Po jeho otevření byl vydán zákon, podle něhož nesmějí pařížské budovy převýšit 37 metrů, aby tak zůstal zachován historický ráz centra.

Paříž je sice ekonomické i politické centrum Francie, to ovšem nebrání jejím obyvatelům, aby se soustředili nejen na práci, ale i na krásy každodenního života. Při svých projížďkách městem uvidíte mnoho z nich posedávat u kávy v bezpočtu útulných kaváren, slunit se na trávnících v parcích či na plážích, které už několik let pařížská radnice vytváří na nábřežích Seiny, či projíždět se po širokých bulvárech na kolech, bruslích a koloběžkách.