Je těžké mluvit o typické pařížské gastronomii. Jelikož je Paříž hlavním městem neuvěřitelně rozmanité země (a historicky světové velmoci s mnoha koloniemi), je i zdejší gastronomická scéna nepředstavitelně pestrá a najdete zde vlivy snad všech regionálních i světových kuchyní. To samo o sobě nabízí znamenitou příležitost ochutnat speciality, za nimiž byste se jinak museli trmácet přes půl světa. Přes tuto skutečnost se najde několik pokrmů, které vznikly pravděpodobně přímo v Paříži a okolí či jsou pro ni alespoň typické.

Doplňkem téměř každého francouzského pokrmu je chléb, dnes nejčastěji bílá pšeničná bageta (baguette – baget), která se poprvé začala péct právě v Paříži. Správná bageta musí být vždy čerstvá, což zajišťuje hustá síť pekáren, které v Paříži najdete skutečně na každém rohu. Barva by měla být zlatá a povrch křupavý, střída pak smetanově bílá a chutnající po mléce a mandlích. Pařížané si ji často dávají k snídani namazanou džemem či jen máslem a zapíjejí velkým šálkem bílé kávy café au lait (kafe o le). Naopak přes den si zajdou jen na malé silné espreso bez mléka petit noir (pti noár) či jen café, které si často vypijí přímo na baru (je to levnější).
Na oběd můžete zamířit do některého z mnoha bister a dát si typickou pařížskou cibulačku se sýrem gratinée des Halles (gratiné de zal), kterou se tradičně posilňovali pracovníci největší pařížské tržnice Les Halles (než byla v roce 1969 přemístěna na kraj Paříže). Za vyzkoušení ale stojí jakákoli hustá polévka potage (potáž) – zasytí a moc nestojí.

Na večeři vyrazte do některé z mnoha zdejších restaurací. Není to sice levná záležitost, ale ten zážitek za to stojí. Vždyť v Paříži veřejné restaurace vznikly – když byla po Francouzské revoluci zdecimována místní šlechta, hledali její kuchaři nové uplatnění a začali si otevírat vlastní podniky, kam docházeli na jídlo bohatí měšťané. Mezi tradiční pařížské pokrmy patří třeba treska merlan Becy (merlánbersi), vařená šunka jambon à la Porte Maillot (žambon a la port majo) či roštěná entrecôte Villette (ántrkot vilet).

Určitě také neopomeňte navštívit některou z vyhlášených pařížských cukráren (pâtisserie). První se v Paříži objevila už v 16. st. za vlády Jindřicha II., jehož manželka Kateřina Medicejská pozvala do města italské cukráře, kteří své řemeslo brzy upravili podle francouzských zvyklostí a dovedli ho k dokonalosti. Vyzkoušejte pestrobarevné mandlové sušenky makrónky (macarons), slavné pařížské dorty Paris-Brestz odpalovaného těsta a kávovo-čokoládový Opéra a nebo jakýkoli z mnoha zákusků z listového těsta, které zde bylo v 17. st. vynalezeno.